2.4.2022

Milé maminky, tatínkové, závod­ní­ci a pomoc­ní­ci,

v sobo­tu 02.04.2022 proběh­lo míst­ní kolo ZVAS ve Skořenicích za řád­ně mrazivého počasí. Původ­ně jsme pláno­vali (až na pár výjimek) pětik­ilo­metro­vou ces­tu zdolat na kolech. Nakonec na své bicyk­ly nas­toupi­ly jen ty nejotr­lejší skautky pomoc­nice a naše závod­níky jsme na start doprav­i­ly za pomo­ci rodičů osob­ní­mi auto­mo­bi­ly.

Po pří­jez­du k Tůním byly děti rozděle­ny do hlídek po 5 členech, posil­ni­ly se svačink­ou a násle­doval nást­up, zopakování pravidel a vyrazi­lo se na trať. První hlíd­ka odstar­to­vala v 11:00, posled­ní v 11:12. Max­imál­ní čas strávený na trati byl 2:45. Nejrych­le­jší hlíd­ka vlčat zvlád­la doběh­nout za 1:52 a ces­tou pos­bírat celkem 52 bodů. Tím­to výkonem se stali abso­lut­ní­mi vítězi, porazili i vítěz­nou hlíd­ku z kat­e­gorie světlušek, která nas­bírala 50,25 bodů a trať zaběh­la za 2:38.

Hned ze začátku všech­ny závod­níky přek­va­pi­lo číslování hlídek až od č.2. Proč tomu tak bylo? Hlíd­ka č.1 byla slože­na ze dvou kluků a jed­né slečny z Ukra­jiny. Nejed­na­lo se o skau­ty a mož­nou překážk­ou na jed­notlivých stanovištích by byla i jazyková bar­iéra, a tak probíhali trať pouze na čas. Trať bez plnění stanovišť oběh­li za 28:34.

V průběhu závodů na bezpečnost našich závod­níků dohlížela Rol­nič­ka jakož­to zdravot­ník akce. Jed­iným zraněním za celé závody (omr­zliny nepočítáme) byl zaz­na­menán vymknutý kot­ník, na posled­ním stanovišti pár metrů od cíle. A aby té smů­ly neby­lo málo, sta­lo se tak na stanovišti „První pomoc“.

Jaká další stanoviště závod­ní­ci navštívili a jaké úkoly řešili, to vám jistě s radostí popíší sami. Jen pro rych­lé připomenutí, na trati byla stanoviště: První pomoc, vyh­ledávání infor­ma­cí, kuchařská doved­nost, dopra­va, fyz­ická zdat­nost, ori­en­tace, řešení prob­lé­mových situ­ací, logi­ka, táboření, já ve společnos­ti, šetrné chování a poznávání přírody.

Po odběh­nutí závodů dostaly děti teplý gulášek a mohly se zahří­vat u rozdělaného ohýnku. Něk­teří labužní­ci začali s opékáním jablíček na ohni, jiní zkoušeli střel­bu z luku anebo jen hráli fot­bal či „rybařili“.

Po skončení akce a odjez­du závod­níků i pomoc­níků domů zůsta­lo u tůní či v klubovnách pár věciček, mezi které patří napřík­lad: černá mikča s růžovým zipem, černé rukav­ice (2x), růžové rukav­ice s bílý­mi vločka­mi, žlutý šátek, hrníček se žifark­ou, čer­vený hrníček bez potisku, černá KPZ, ešus i se lží­co-vidličk­ou, ter­moc­ka (2x). Pokud něk­terý z účast­níků postrádá kus svého vybavení, prosím obraťte se na Jíťu. Ztrá­ty a nálezy jsou ve světluškovské klubovně.

Nut­no podot­knout, že nejen závod­níky, ale i samot­né orga­nizá­to­ry přek­va­pil prud­ký pok­les teplo­ty. Posled­ní březnový vík­end byl plný sluníč­ka a teplý, zkrát­ka počasí ideál­ní pro venkovní aktiv­i­ty. Opro­ti tomu sob­o­ta 2.4. byla mrazivá a ráno padal sníh. Nakonec, i přes mírně zmr­zlé závod­níky, jsme si všich­ni závody nad­míru užili.

Velká grat­u­lace všem účast­níkům, velké díky pomoc­níkům a také velké díky poho­tovým maminkám a tatínkům, kteří pomohli doprav­it závod­níky na mís­to svý­mi osob­ní­mi auto­mo­bi­ly.