Jak už je naší tradicí, i letos jsme se vydali první čer­ven­cov­ou sobo­tu do Prorubek oslav­it začátek prázd­nin let­ním táborem. Starší skau­ti dorazili na tábořiště první a začali pomáhat se stavbou stanů pro sebe a pro ostat­ní. Když ces­tu do táb­o­ra zdolali i všich­ni ostat­ní a stany už stá­ly na svých místech, posil­nili jsme se společ­nou večeří a tábor jsme zahájili prvním večerním nás­tu­pem. A bylo to tady!

Prvních pár dnů jsme strávili pra­cov­ně. Každý se pos­tup­ně zabydlo­val ve svém stanu, který se teď stal jeho novým domovem pro dalších čtrnáct dnů. Skau­ti stavěli hráz na říčce Kněžné, sušák na oblečení nebo taky tee-pee. Skautky vytvoři­ly napřík­lad krás­nou mozaiku z kamení oko­lo nového stožáru a pomáhaly v kuchyni. Poma­lu se ale začaly rozjíždět také celotáborové etapové hry jed­notlivých odd­ílů.

Světlušky se vydaly po stopách tajem­ného Jana Tleskače a celý tábor se snaži­ly vyřešit záhadu jeho hlavola­mu - jež­ka v kle­ci. To se jim nakonec poved­lo a mimo to založi­ly úspěšný oběžník TAM-TAM a dostaly se i na slavnos­t­ní vol­bu Velkého Von­ta do Stí­nadel nebo. Vlča­ta se naopak ocit­la v pravěku v rolích lovců mamutů. Při lovení mamutíků museli lov­ci proka­zo­vat svo­ji odvahu, sílu, zdat­nost, důvtip a další žádané vlast­nos­ti pravěkého muže. Jejich uplat­nění přiš­lo záhy, napřík­lad při boji s med­vě­dem.

Skautky a skau­ti se dostali do právě probíha­jící války v Kor­ei, kde jejich vojen­ská jed­not­ka půso­bi­la. Amer­ick­ým vojákům se dostal ten nejlepší výcvik, a pro­to nezk­la­mali potom ani na bojišti. Záchrana raněných ze spadlého letad­la však neby­la žád­ná hrač­ka. V průběhu výcviku se z prostých vojínů stá­vali rot­mistři, kapitáni, plukovní­ci a pouze jeden voják dosáhl až na hod­nost gen­erál­ma­jor. Nakonec se stav války začal obracet v prospěch naší armády a posled­ní mise ji doved­la k vítězství.

Čas určený k táboření však neúpros­ně utíkal, až jsme se museli opět sbalit a vyraz­it domů. Srdečně grat­u­lu­jeme všem, kteří na táboře slavnos­t­ně složili svůj světluškovský, vlčácký, skaut­ský nebo rover­ský slib! Děku­jeme všem, kteří se táb­o­ra zúčast­nili jako účast­ní­ci anebo jako vedoucí; také děku­jeme rodičům našich skautů, kteří nám své ratolesti svěřili.

Tak zase příští rok!

FOTOGRAFIE z táb­o­ra
foto­ga­lerie od Kočičky zde
foto­ga­lerie od Hom­i­na zde

VIDEO z táb­o­ra od Majdy